Naše historie
Počátky Jeronýmovy jednoty sahají do poloviny 19. století. Tehdy v r. 1843 vznikl v Německu „Evangelický spolek Gustav – Adolfské nadace“- dnešní GAW. Cílem spolku bylo organizovat a rozdělovat finanční sbírky pro evangelické sbory v diaspoře. Do roku 1861 poskytl spolek nemalou finanční podporu mnoha evangelickým sborům i mimo Německo (i českým). Po vydání Protestantského patentu 1861 se naskytla možnost rozšířit jeho působení na území Rakousko – Uherska. Ke spolku se přidávaly i mnohé naše sbory, jak luterské tak reformované, česky i německy mluvící. V zemích koruny české byla Gustav – Adolfská jednota založena v roce 1863 a spojovala už v tom roce 80 000 členů evangelických církví obou národností, 49 sborů českých a 14 německých. Postupně se přidávaly další sbory. V představenstvu byli čtyři členové české a čtyři německé národnosti. Vůdčím duchem byl jednatel GA spolku Bedřich z Reinöhlů. Gustav – Adolfská jednota fungovala až do roku 1918. Díky GA spolku přijímaly naše chudé sbory velkorysou podporu, bez níž by těžko přežily. Do roku 1910 přijaly od hlavního GA spolku sbory v Čechách 5 149 979 marek a na Moravě 1 699 999 marek (pro malé srovnání např. všechny naše sbory, které vstoupily do GA spolku, odvedly do společné pokladny v r. 1863 pouhých 800 zlatých).
V důsledku historického vývoje a zhoršujících se vztahů mezi Čechy a Němci ožily už na počátku 20. stol. touhy mnohých českých evangelíků po založení vlastního podpůrného spolku. Tyto touhy se naplnily po první světové válce. 3. června 1918 se sešel přípravný výbor ve složení senior Josef Souček, dr. Antonín Zahálka, kurátor Jan Hála, farář Stanislav Čapek a farář J. Vl. Šebesta na faře v Praze u Klimenta. Na této schůzi byl ustaven a zvolen první výbor spolku Jeronýmova jednota. Předsedou se stal Jan Vl. Šebesta, prvním jednatelem farář Stanislav Čapek a pokladníkem br. Čeněk Klouček – bankovní úředník z Pardubic. Současně byl přijat název nového spolku Jeronýmova jednota, podle Husova druha Jeronyma Pražského, který položil pro pravdu evangelia svůj život (název navrhnul farář Jaroslav Řepa z Velimi). Všechny české sbory vstoupily do Jeronýmovy jednoty a německé vytvořily samostatný GA spolek se sídlem v Teplicích. První výroční shromáždění JJ se konalo 8. a 9. září 1919 v Olomouci. První sbírka na tzv. Hlavní dar lásky (HDL) vynesla 27 471 Kč. Dostal jej olomoucký sbor na dostavbu sborového domu. První sbírka darů činila 135 655 Kč a byla rozdělena mezi potřebné sbory.
Cílem činnosti JJ bylo od počátku nikoli zachraňovat kulturní památky a kostely, kam nikdo nechodí, nýbrž podporovat živé a aktivní evangelické sbory. Za tím účelem představenstvo vypracovalo dotazník, který žádající sbor musel vyplnit. Na základě údajů v dotazníku se pak přidělovala pomoc. Rozhodující pro přidělení daru byly např. tyto informace: počet duší, počet přistoupivších členů, počet narozených, počet evangelických žáků v evangelické škole, zda je ve sboru spolek křesťanské mládeže, zda se ve sboru konají biblické hodiny, zda se podporuje evangelická literatura, odebírají časopisy, k jakému účelu se domáhá sbor podpory JJ. A nakonec musela být připojena jména všech presbyterů včetně adres a povolání.
Původně JJ podporovala nejen stavby a rekonstrukce kostelů, far, modliteben a evangelických škol, ale i jednotlivce v nouzi, zvláště sirotky a vdovy po farářích a také sociální ústavy. Starost o sociální výpomoc později převzaly jiné spolky nebo sdružení. Od roku 1930 JJ začala organizovat kromě sbírky darů JJ a sbírky na HDL také sbírku na tzv. Jubilejní toleranční dar (JTD), z níž se dodnes poskytují sborům bezúročné půjčky. Do r. 1953 fungovala JJ jako spolek. Vydávala ročenku, kterou posílala všem svým členům a přátelům. Výtěžek z prodeje ročenky byl používán právě na sociální výpomoc. Od roku 1953 na nátlak státu byl spolek zrušen a JJ přešla pod církev, představenstvo se transformovalo do poradního odboru synodní rady. Tak stát získal možnost lepší kontroly nad penězi, které JJ vybírala a rozdělovala. Tento vnější zásah však nijak neovlivnil její činnost. Dílo lásky JJ už bylo v církvi zažité a pokračovalo nezkráceně dál. Po roce 1989 získala JJ nový statut. Nyní je zvláštním zařízením církve. Koná svou práci v těsné součinnosti s vedením církve.
Nakonec je třeba připojit, že po dlouhém odloučení se JJ a GAW k sobě opět přiblížily. Nejen GAW, ale také další podpůrné spolky, jako třeba HEKS, podporují různé projekty v naší církvi. JJ předkládá zástupcům podpůrných spolků a církví z Německa a Švýcarska (tzv. „kulatý stůl“) vybrané žádosti a pomoc prostředkuje. O historii JJ, o podpoře od zahraničních spolků a církví a o teologii diaspory je možno se dočíst ve sborníku vydaném ke stému výročí JJ. Sborník má název „Kažte evangelium všemu stvoření“ a je k zakoupení na SR.
Petr Hudec